Buňky | BuňkyNaše tělo je plné buněk, pokud by se postavily do fronty, budeš je počítat strááááášně dlouho. Tělo dospělého člověka se totiž skládá z více než 100 miliónů buněk. Navíc jsou děsně malinkatý, měří v průměru jen setinu milimetru. Buňky jsou základní stavební a funkční jednotkou lidského těla. Tvoří všechny tkáně, od kostí a mozku až po svaly a kůži. Žádné buňky nejsou schopné žít samostatně mimo tělo, tedy kromě těch, které jsou „pěstovány“ v laboratorních podmínkách. Spojováním jednotlivých buněk vznikají tkáně, spojováním tkání pak orgánové a tělesné systémy. Buňky se odlišují tvarem, velikostí a složením, podle toho jakou mají v těle funkci. I když se buňky různých orgánů liší, základ mají stejný. Povrch každé buňky tvoří buněčná stěna, která obklopuje rosolovitý vodný roztok (cytoplazmu). V něm je uloženo jádro buňky s genetickým materiálem, jenž obsahuje informace potřebné pro výstavbu buněčných součástí a pro její další množení. Mimo to buňka obsahuje chemické látky a enzymy, mezi nimiž probíhá celá řada vzájemných reakcí produkujících energii a stavební materiály. Jiné jsou jen červené krvinky. Mají podobu jakýchsi pomačkaných drobných polštářků s důlkem uprostřed a místo buněčného jádra obsahují hemoglobin přenášející životodárný kyslík. Uvnitř buněk jsou také mikroskopické orgány tzv. mitochondrie. Jsou to takové buněčné elektrárny, dokáží totiž přeměňovat kyslík a živiny na energii potřebnou pro všechny činnosti buněk. Uvnitř buněk zachytávají enzymy, které urychlují chemické reakce, štěpí živiny (cukry, mastné kyseliny) a současně uvolňují energii potřebnou pro syntézu bílkovin, odstraňování odpadních látek, pro množení a veškerou buněčnou aktivitu. Základním rysem života je růst a s tím souvisí další vlastnost buněk – jejich dělení. Buňky se dělí, roste-li oplodněné vajíčko, vyvíjí se plod atd., ale i později, u dospělých, kdy nové buňky nahrazují ty opotřebované. Každý den totiž velké množství buněk odumírá. Některé buňky jsou aktivnější, jiné méně. Např. mozkové a nervové buňky se dělit neumí (na místě poškozené nervové buňky nová nevyroste), zatímco buňky jater, kůže a krevní buňky se kompletně obměňují několikrát do roka. |