Estragon

Estragon, botanicky zvaný pelyněk estragon nebo pelyněk kozelec je mírně hořká, hřejivá a nasládlá aromatická bylina, s pikantním pepřovým podtónem a stopou anýzové vůně. Lidově se mu říká pelyněk dračí nebo hadí koření. Estragon byl dříve používán jako protijed proti hadímu uštknutí a jiným jedům. Používal se také k vypuzení parazitů z organismu.

Zdravotní přínos
Estragon se odedávna používá k léčbě nachlazení, zánětů průdušek, při léčbě žaludečních potíží, při poruchách trávení i při ateroskleróze. Podporuje tvorbu žluči, zrychluje metabolismus, podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím trávicího traktu, vypuzuje střevní parazity, jako jsou škrkavky. List estragonu stočený do nosu zastaví krvácení z nosu. Mezi jeho další výhody patří schopnost odpuzovat hmyz.

Původ
Estragon má svůj původ ve střední a jihozápadní Asii, je proto častou součástí pokrmů v kuchyni Arménů a Turků. Roste na březích řek jižní a střední Evropy a v západní Americe. Poměrně dominantním kořením je ve Francii, ale užívá se i v kuchyni středomořské – oblíbili si ho Italové, Španělé, ale i Řekové. Zdomácněl i v Americe. Do našich končin se dostal až ve 13. století.

Pěstování
Estragon je teplomilnou rostlinou, dá se však pěstovat i u nás, na zahrádkách nebo v květináči na balkóně. Bude se mu dařit na chráněném, teplém a slunném stanovišti. Tam také nejlépe rozvine své aroma. Upřednostňuje suchou, propustnou a prohnojenou půdu. Během suchých dnů potřebuje pravidelnou zálivku, avšak nesnáší přelévání. Semena estragonu se vysévají do pařeniště koncem dubna, v květnu se přesazují ven. Estragon se rozmnožuje i řízkováním nebo dělením podzemních oddenků.

Existuje ve dvou podobách: Francouzský, resp. německý estragon má jemnější aroma a je choulostivější, u nás se pěstuje spíše jako letnička. Ruský, resp. sibiřský estragon je odolnější, mrazuvzdorný, ale méně aromatický.

Využití
Estragon se používá se k aromatizování vinných nebo ovocných octů, bylinkových másel, do nádivek, drůbeže, k pečeným a dušeným masům, do omáček, při nakládání okurek a zeleniny, k přípravě estragonové hořčice, do čínských a francouzských pokrmů, k rýži a vařeným rybám, do salátů, polévek a marinád. Výborně se hodí i k fazolkám, hrachu nebo bramborám.

Estragon se nesmí vařit, do pokrmu se přidává těsně před dovařením.Nepostradatelný je ve francouzské kuchyni, zejména jako salátové koření, přidává se do omelet, do polévek, zvěřinových, jehněčích i rybích specialit a pokrmů z mořských plodů. Je nedílnou součástí dijonské hořčice a proslulé omáčky béarnaise. Silice estragonu se využívají i v likérnictví.

Recept
Estragonový ocet
Omyjte asi 10 snítek estragonu, důkladně osušte a promněte v dlani, aby se uvolnilo aroma. Bylinky vložte do sklenice (můžete přidat i stroužek česneku a malou chilli papričku), zalijte půl litrem mírně ohřátého vinného nebo jablečného octa, tak aby bylinky byly zcela ponořené. Sklenici uzavřete a nechte louhovat asi 3 týdny při pokojové teplotě. Ocet přitom pravidelně protřepávejte. Nakonec jej přeceďte do čisté lahve a vložte do něj čerstvou snítku estragonu. Uchovávejte v chladu a temnu. Používejte do salátových zálivek, marinád a omáček.