 ŠalvějŠalvěj lékařská je dekorativní bylina, která bývá okrasou zahrádek. Její lidový název - babské ucho – využili i tvůrci známého filmu Dívka na koštěti s Petrou Černockou v roli Saxany. Již v minulých dobách se přisuzovala šalvěji velká léčivá moc. Snad právě proto vzniklo její rodové jméno – salvia = zdraví. Středověká legenda praví, že touhou šalvěje je učinit člověka nesmrtelným. Z Číny a Persie pochází rčení: "Jak může zestárnout člověk, který má na své zahradě šalvěj?"
Zdravotní přínos
Šalvěj patří mezi nejúčinnější přírodní antiseptika. Je spolehlivou pomocí při zánětech dýchacích cest, dezinfikuje sliznice a hojí bolesti v krku, pomáhá při angíně i zánětech ústní dutiny. Silnější nálev z byliny se užívá jako kloktadlo, mírní i nadměrné pocení. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past.
Původ
Už dávní indiánští šamani a čarodějnice ji přidávali do svých tajemných vykuřovadel. Čistili touto bylinou svá obydlí od negativní energie a zlých duchů. K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Egyptě, její léčivé a kořenící síly užívali staří Římané. Původně rostla v oblasti Východního Středomoří a Malé Asie. Do střední Evropy a k nám se tato bylina dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy začala být hojně pěstována v klášterních zahradách. Dnes volně roste ve Francii, Španělsku nebo Itálii, kde ji najdeme na skalách, vápencových svazích nebo sutích. U nás se šalvěj lékařská v současnosti pěstuje na zahradách nebo v květináčích. Vyšlechtěna byla i řada okrasných variet.
 Pěstování
Šalvěj se dobře množí semeny i vrcholovými řízky. Daří se jí na plném slunci. Nejlépe poroste v propustné, neutrální nebo mírně zásadité půdě, která nemusí být příliš výživná. Až na šalvěj muškátovou a zahradní jsou všechny druhy vytrvalé a mrazuvzdorné.
Využití
Ve staročeské kuchyni byla šalvěj rovnocenná s petrželkou. Používala se na skopové a jehněčí, vepřové i drůbeží maso, často společně s mátou. Svíravá nahořklá chuť dělá šalvěj nezastupitelnou v kuchyni i dnes, kde prožívá malou renesanci. Nejčastěji se využívá k dochucení omáček, mletého masa a nádivek, k vepřovému a telecímu masu. Uplatní se i při výrobě bylinkových octů, olejů a másel.
Žádaná je šalvěj i v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti.
Recept
Karbanátky s jablkem a šalvějí
Nakrájenou starší housku zalijte 1 dl mléka, v němž jste rozmíchali jedno vejce a nechte ji změknout. Přidejte jednu jemně nakrájenou cibuli, 500 g mletého masa (směs vepřového a hovězího), jedno nastrouhané velké kyselejší jablko, 8 nakrájených listů šalvěje a 50 g ementálu. Osolte, opepřete, pokud je hmota příliš řídká, zahustěte trochou strouhanky. Rukama tvořte karbanátky, ty pak rozložte na plech vyložený pečicím papírem a upečte v troubě. |
