Centrální nervový systém

To je mozek a mícha. Přijímají informace pomocí senzorických nervových vláken z periferního nervového systému, třídí je, analyzují a pak vysílají signály, které vyvolávají příslušnou reakci těla. Na celém procesu se podílí tisíce různých neuronů.

Mícha
Hlavní spojovací dráhou celého nervového systému je mícha, slouží jako vodivý systém mezi mozkem a periferním nervovým systémem. Je uložena uvnitř páteře, odkud v pravidelných odstupech vystupují míšní nervy a zásobují všechny oblasti těla od krku dolů. Každý míšní nerv je připojen k míše dvěma kořeny, jeden vede senzorická vlákna, druhý motorická. Proto uvnitř míšních nervů probíhá čilý obousměrný provoz. Těsně za kořeny se obě vlákna spojují a vytvářejí společný nerv. Fungují však nezávisle na sobě, jako když v jednom elektrickém kabelu jsou vedle sebe dva dráty. Senzorická a motorická vlákna periferního nervového systému jsou nejdelší vlákna nervových buněk (neuronů). Mohou například bez přerušení vést z míchy až ke svalu na noze.

Mícha ale také ovlává jednoduché reflexy – např. ve chvílích, kdy se rukou dotkneš horké plotýnky na sporáku. Receptory v kůži snímající bolest odešlou podnět senzorickými vlákny do míchy. Některé podněty se okamžitě přenesou do motorických neuronů a ty zajistí rychlý pohyb ruky pryč od plotýnky. Jiné neurony přenášejí podněty míchou nahoru a spojí se s motorickými neurony, které řídí pohyb krku, a tak se hlava otočí směrem ke zdroji bolesti a současně jiné podněty postupují až do mozku, kde vyvolají pocity tepla a bolesti.

Mozek
To je jakési řídící centrum celého těla, obsahuje asi 10 miliard nervových buněk a minimálně milión a půl kilometru nervových vláken. Přestože je to velmi složitý systém, je skvěle propracovaný. Během neustálé činnosti nevzniká žádný chaos, ani se jednotlivé nervové buňky nepřetahují, která z nich se jaké činnosti ujme. Vše je předem určeno a jednotlivé části mozku mají rozdělené úkoly – zajišťují a koordinují pohybovou činnost konkrétních částí těla, ovládají činnost vnitřních orgánů, zajišťují srdeční rytmus, krevní tlak, polykání, kašlání, dýchání a vědomí, myšlení a paměť. Jiná část mozku zase kontroluje životně důležité činnosti jako je spánek, regulace teploty, hormonální činnost apod. Čím větší oblast je té které části těla vyhrazena, tím víc nervových buněk a vláken má k dispozici.

Ale celý systém je ještě složitější, ačkoli jsou obě poloviny mozku prakticky stejné, jejich funkce jsou rozdílné – dělí si mezi sebou duševní vlastnosti a každá se specializuje na něco jiného a zpracovává informace jiným způsobem. A co víc, pravá polovina mozku kontroluje levou polovinu těla a naopak. V levé polovině mozku se tvoří věty a řeší matematické rovnice, analyzují informace a myšlenky... V pravé se spojují myšlenky dohromady, vše se řeší v širších souvislostech, s její pomocí nasloucháme hudbě, vnímáme umění a trojrozměrné předměty... Zjednodušeně řečeno levá polovina mozku skýtá lidstvu vědu a technologii, pravá umění, kreativitu a představivost.

Pro správnou funkci mozku je důležité stálé zásobení krví a kyslíkem. Bez toho mozkové buňky během několika minut odumírají a nikdy je už nelze nijak nahradit. O dodávku krve ke každé buňce mozku se stará síť jemných cév.

Centrální nervový systém je v těle dobře chráněn – mozek chrání lebka, mícha je ukrytá v páteři. Mozek a míchu uvnitř kostí chrání speciální obal z mozkových blan vyplněný mozkomíšním mokem. Tato tekutina vytváří tlumicí efekt a chrání mozek a míchu před poškozením. Mozek je životně důležitým orgánem pro všechny tělesné funkce, odumře-li mozek, odumírá spolu s ním i celé tělo. Pokud dojde vlivem úrazu či nemoci k poškození nervů, mívá to zásadní vliv na funkci organismu a jeho částí, při poškození míchy může dojít ke ztrátě pohyblivosti – ochrnutí.